V restauraci U Hlaváčků se 6. dubna 2025 sešlo 30 rodáků, aby vyslechli přednášku etnografky paní Mgr. Ireny Novotné, pracovnice muzea ve Strakonicích. Předseda Jiří Zahnbauer přivítal paní Novotnou a všechny přítomné. Na začátek přednášky paní Novotná zahrála na dudy a zazpívala známou písničku Ach synku, synku. Všichni přítomní se přidali. Pak už vyprávěla o velikonoční době. Připomněla nejen tradice v církevním roce, ale také lidové zvyklosti.
Velikonoce jsou pohyblivé svátky. Neděle velikonoční je první neděle po prvním jarním úplňku. Velikonoční doba začíná popeleční středou, kdy po Masopustu platí pro křesťany půst, který trvá 40 dnů, tj. až do Velikonoc. V době postní by se měli křesťané věnovat půstu, modlitbě a darování almužen. Pak následuje šest postních nedělí, které mají své názvy a dříve i svůj význam. Např. čtvrtá neděle byla družebná, kdy se domlouvaly svatby. Pátá smrtná, kdy se vynášela smrtka a dívky přinášely zpět líto, představující jaro. Paní Novotná zazpívala postní píseň Ach, můj nejdražší Ježíši a doprovodila se na hudebnínástroj zv. kantela. Pak připomněla panděličky, kdy se na Volyňsku v posledním týdnu scházely ženy v kostele již ve 4 hodiny ráno k modlení se svícemi na postní roráty. Připomněla svátek papeže sv. Řehoře 12. března, který nařizoval vzdělávání dětí. V minulosti naučili učitelé děti koledy a při tzv. řehořských obchůzkách koledovali s nimi dům od domu a výslužkou si přilepšili na živobytí. S ukázkou řehořské koledy ukázala také hru na fanfrnoh (brumbál). Není to jen tak, chce to cvik a také dost síly.
Šestá neděle květná, palmová, připomíná příjezd Krista do Jeruzaléma na oslu. To představuje i unikátní socha ve strakonickém muzeu. Začíná Pašijový týden. Zelený čtvrtek – naposled zvoní zvony, světí se oleje, pečou se placky nebo jehněčí. Chodí se hrkat, řehtat, klepat, protože zvony odletěly do Říma. Velký pátek – dokončeno je velké dílo. Ježíš zemřel a byl pohřben. Na Velký pátek se dodržovaly lidové zvyky – dávaly se křížky do polí jako ochrana před krupobitím a prosba za dobrou úrodu. Předávaly se také různé pověry – otevírá se země s poklady, vyhrabat ho může černá kráva, ve světnicích se pálil jalovec pro očistu a nic se nemělo půjčovat. Na Bílou sobotu se třáslo se stromy a ve farnosti probíhaly obřady vzkříšení. Neděle –Hod boží velikonoční – největší katolický svátek. Pekly se mazance, bochánky, jidáše, připomínající provaz, na kterém se oběsil Jidáš, který zradil Krista. Pekla se velikonoční nádivka, svítek, sekanice a barvila vajíčka. Velikonoce byl rodinný svátek, setkávaly se rodiny. Na pondělí velikonoční obcházeli chlapci děvčata s pomlázkou (od slova pomladit) z čerstvých proutků, dívky chlapce podarovaly barvenými vajíčky. Paní Novotná přinesla na ukázku několik vzorků barvení kraslic. Oblíbená byla vosková batika, vznikly tak jihočeské straky malované voskem, dále rejšky – byly vyškrabované, zelové – barvené vodou z kyselého zelí, zdobené slámou nebo dužinou z jezerního sítí, děrované, drátované,polepené bavlnkami, s obtisky rostlin nebo obarvené a polepené obtisky. V poslední době se ke starým zvykům přidávají i zvyky nové. Děti hledají po zahradě čokoládové zajíčky.
Velikonoční doba trvá ještě dalších 50 dnů. 40. den po vzkříšení se slavil svátek Nanebevstoupení Páně a po 10 dnech svátek Seslání Ducha svatého, tzv. svatodušní svátky Letnice. I na Šumavě se konaly Jízdy králů a obchůzky králů s říkadly na sousedy. Na závěr přednášky zahrála paní Novotná na dudy písničky Kdyby byl Bavorov a Žádnej neví, co sou Domažlice. Všichni přítomní si vzpomněli na slova písniček z dětství a nadšeně zpívali s paní Novotnou. Přednáška byla moc zajímavá a velmi poutavě a zábavně přednesená. Moc se líbila. Pan předseda paní Novotné poděkoval a popřál zdraví a hodně posluchačů. Rodáky pozval na další akce spolku
Zapsala Marie Šimonová
