V roce 2010 uplynulo 10 let od chvíle, kdy byla završena obnova všech zvonů ve věži kostela sv. Petra a Pavla v Horažďovicích. Nejdříve se však vraťme do roku 1942. V tomto válečném roce byly zvony sejmuty, odvezeny na pražské Maniny, odtud pokračovaly do německého Hamburku, odkud se už nevrátily.
Mnohaleté úsilí SRP za podpory městského úřadu, podniků i občanů města zvony obnovilo a vrátilo zpět do věže kostela. S prvními vteřinami roku 2001 se nad městem rozezněly ve zvukové harmonii všechny čtyři zvony. Projekt obnovy zvonů byl započat v roce 1991 Spolkem rodáků a příznivců města pod vedením předsedy K. Lukeše, A. Kůse, L. Janáka, A. Nováka a dalších. Na sbírce pro první dva zvony Václav a Vojtěch se podílelo 187 dárců a bylo vybráno 182 000 Kč. Třetí zvon Gorazd byl pořízen z daru Otce Karla, Mons. Karla Fořta.
Nejobtížněji vznikala sbírka na poslední zvon Petr a Pavel, jehož váha dosahuje téměř jedné tuny. Aby se sbírka urychlila, dárci byli zveřejňováni v Horažďovickém obzoru, certifikátem odměňováni ti, kteří dali více než 500 Kč. Pomohly podniky ve městě, úspěšná byla soutěž dětských kreseb ZVONY. Pamětní list dostali dárci, již věnovali 5000 Kč. Významně přispěl MÚ Horažďovice se starostou V. Trčkou. SRP natočil kazetu a CD hlasu zvonu a zajistil osvětlení do věže v hodnotě 6200 Kč. Avšak přibývaly různé potíže. Zvyšovala se cena zvonu, oddalovala se výroba. Konečná hodnota zvonu se společně se zednickými a tesařskými pracemi a elektroinstalací vyšplhala na celkovou částku přesahující 560 000 Kč. Dílo se podařilo. A zvony zvoní, napsal Otec Karel.
Předseda SRP František Moser, který má na obnově zvonů největší podíl osobní práce a dával směr ke konečnému úspěchu, připravil sborník, v němž popsal vše od rozhodnutí obnovy až po jejich zavěšení. Zvony jsou nesmrtelné a přežijí mnohé generace. Protože lidská paměť je krátká, jen písemné záznamy doloží, kdo a jak se o zvony zasloužil. Jejich hudba bude navždy ta, kterou zvonům udělili lidé v roce 2000.